HIP HOP
3. 10. 2006
Dlouho se nic nedělo. Kultura žádná, hudba žádná. Potom přišla první zpráva. Je tady nový styl. Je tady hip hop. Pomalinku, polehoučku se začal šířit jako smítko. Postupně zamořoval větší a větší území a to pořád mluvím o Česku. Až se dostal všude.
Dnes
Je všude. V rádiích, v televizi, v Bravu a jiných magazínech pro děti, v shopech dostaneš mikinu s nápisem "Suck my dick" a ty máš pocit, že jseš ten největší tvrďák, který kdy prošel dvěřma. Pozor aby jses s těmi rameny vubec vešel mezi futra. Hip hop jako styl pohltil spoustu mladých, ale i spoustu starých a mezi nimi je to , čemu se říká zlatý střed. O těch mluvit nebudu. Mají svůj styl, svou image, své fellaz (pozn.autora: kámoše), ale co ty děti?
Setkal jsem se s názory, že každý se nějak vyvíjí a nějak projevuje, ale je správné to co se děje. Že jdeš na akci a místo partičky fajn buddyes (kámošů) potkáš kluky, kteří sotva vyšli devítku, sotva jim maminka přestala utírat prcku a už mažou chlast, a jiné "pochutiny." Je to zbůsobeno módou, kterou se hip hop stal nebo je to reakce na klipy, které vidí v televizi. Ať je to jakkoliv, staví to tuhle kulturu do světla trapnosti, opovržení a výsměchu.
Co s tím
Zkusme to vzít do vlastních rukou, přestaň na ty děti kašlat a začni se jim věnovat. Ukaž jim, jak kultura hip hopu vznikla, co to je rap, že to nejsou jen prachy, auta a ženské. Vysvětli jim podstatu a dodej jim odvahu být jiný, než jeho kamarádi v dlouhém tričku a senem v hlavě. Řekni mu, že rap není frajeřina, ale styl. Pak snad bude budoucnost rapu a hip hopu v našem malém státečku repsektována. Bude prosazováná a dojde k vytváření pravého rapaz stylu bez pozlátek a tvrdých řečí o tom, jaký je kdo drsný klučina.
Respect for all. Fellaz, childs, chicks.
Dnes
Je všude. V rádiích, v televizi, v Bravu a jiných magazínech pro děti, v shopech dostaneš mikinu s nápisem "Suck my dick" a ty máš pocit, že jseš ten největší tvrďák, který kdy prošel dvěřma. Pozor aby jses s těmi rameny vubec vešel mezi futra. Hip hop jako styl pohltil spoustu mladých, ale i spoustu starých a mezi nimi je to , čemu se říká zlatý střed. O těch mluvit nebudu. Mají svůj styl, svou image, své fellaz (pozn.autora: kámoše), ale co ty děti?
Setkal jsem se s názory, že každý se nějak vyvíjí a nějak projevuje, ale je správné to co se děje. Že jdeš na akci a místo partičky fajn buddyes (kámošů) potkáš kluky, kteří sotva vyšli devítku, sotva jim maminka přestala utírat prcku a už mažou chlast, a jiné "pochutiny." Je to zbůsobeno módou, kterou se hip hop stal nebo je to reakce na klipy, které vidí v televizi. Ať je to jakkoliv, staví to tuhle kulturu do světla trapnosti, opovržení a výsměchu.
Co s tím
Zkusme to vzít do vlastních rukou, přestaň na ty děti kašlat a začni se jim věnovat. Ukaž jim, jak kultura hip hopu vznikla, co to je rap, že to nejsou jen prachy, auta a ženské. Vysvětli jim podstatu a dodej jim odvahu být jiný, než jeho kamarádi v dlouhém tričku a senem v hlavě. Řekni mu, že rap není frajeřina, ale styl. Pak snad bude budoucnost rapu a hip hopu v našem malém státečku repsektována. Bude prosazováná a dojde k vytváření pravého rapaz stylu bez pozlátek a tvrdých řečí o tom, jaký je kdo drsný klučina.
Respect for all. Fellaz, childs, chicks.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář